B8K9R5 Lilien Böhmová (II. část)

B8K9R5 Lilien Böhmová (II. část)

B8K9R5 Lily Böhmová je jedna z těch, kdo se pokusil svou zkušenost z vězení popsat reálně a bez sebelítosti. Přečtěte si další část zajímavého vyprávění!

B8K9R5: Průvodce nákupem spodního prádla

B8K9R5 začíná své další vyprávění.

Při přijetí, vlastně spíš převzetí mě od policajtů do vazby, znamenalo nejprve počkat 3 hodiny ve značně nepohodlné pozici s pouty na rukou, hladem a v zimě. Dovnitř jsem se málem těšila, tak nějak jsem si i později všechno spojovala s léčebnou.

To, co mě čekalo, se tedy od léčebny (a to i od detoxu) lišilo značně. Černě vymalované kabinky pro převlečení, zdi šedo žluté stářím a oprýskané, všechno pokryté vzkazy od Jirky Aleně, kolik kdo dostal metrů (měsíců), od Petry Pavle, že stejně zůstanou spolu, až vylezou, „zavřít můžou, pustit musej“ a A.C.A.B., věrná to písmena, že všichni policajti jsou svině. Ta najdete ve vězeních a na tetováních vězňů vždy a všude.

Třásla jsem se zimou, dozorkyně mi hodila oblečení, kalhotky z dob komunismu, naprosté bombarďáky ve velikosti XXL. „Prosím vás, buďte tak hodná, neměla byste alespoň trochu menší, přeci jen… na mou postavu (tehdy jsem vážila asi 45 kg).“ „Mlčte, taky nemusíte dostat spoďáry žádný!“ Pro sebe jsem si řekla něco o sviních a bez kalhotek jsem nakonec zůstala stejně, protože s tou velikostí se opravdu nic dělat nedalo.

Nepomohly žádné uzle, utahování gumy, nebylo s kým měnit, všechny jsme měly něco obdobného… tak jsem musela počkat na nějaký tabák, kávu nebo Rivotril, abych si kalhotky „koupila“ civilní. Rivotril, jako benzodiazepin s uklidňujícími účinky, Hypnogen jako prášek na spaní a různé formy opioidních analgetik jsou totiž mocným platidlem, a že já zrovna toho Rivotrilu měla předepsáno docela dost, zvládla jsem, díkybohu, i první týdny, než mi přišly nějaké peníze.

B8K9R5: Každodenní starosti

Když není tabák a káva, je to krize, krize, kterou jsem si prošla mnohokrát. Já, se svou úzkostnou poruchou, jsem se hroutila i týdny dopředu, že nepřijde balík, návštěva nepřijede, peníze nebudou zaúčtované, i když mi je poslali… zkrátka pro mě další stres ve stresu.

Převlékla jsem se tedy do toho, co jsem dostala a nechala se odvést na celu. Bachařka nakonec byla tak hodná, že se jí podařilo pro mě sehnat alespoň nějaký tavený sýr a rohlík. Za to jsem byla vděčná. Naštěstí se mi chtělo tolik spát, že jsem dočasně ani neřešila nedostatek kouření.

Druhý den probíhaly prohlídky u lékaře, odběry krve – zejména na přítomnost drog a léků ovlivňujících psychiku, a k mé smůle a při mé nasranosti proběhl i pohovor s psycholožkou. Odpovídala jsem normálně, na otázku, zda se chci zabít jsem odpověděla: „Samozřejmě, a kdo by tady taky nechtěl?“ Myslím, že takhle se cítí většina obžalovaných při přijetí na vazbu, akorát mají dost rozumu, aby to neříkali nahlas.

B8K9R5: Ex-offo

Mluviti stříbro, mlčeti zlato, měla jsem mlčet taky. Takhle jsem si sbalila „kouli“ (deka, polštář osobní hygiena, knihy atp. svázané do neforemného pytle vždy protilehlými kraji prostěradla) a vyrazila na takzvané „kamery“, tedy speciální celu, kde je člověk pod dohledem, aby si neublížil.

Zde jsem navázala svůj velmi problematický vztah s OPASem (oddělením vnitřní „policie“, jako má armáda svou vlastní policii, má ji i vězeňská služba), ale také jsem právě tady poznala, že i mezi členy vězeňské služby se dají najít slušní a hodní lidé. Překvapivě mnoho z nich nemá potřebu něco si dokazovat, uplatňovat moc nad bezmocnými, jsou to zaměstnanci, kterým jde o relativně dobře placenou práci, a hlavně s výsluhovou penzí! Nemají důvod, proč by se k obžalovaným neměli chovat jako k jiným normálním lidem, tedy pokud se, samozřejmě, obžalovaný alespoň trochu normálně chová.

B8K9R5: Věznitelé a vězni

Jeden dozorce mi dokonce dal cigaretu. A pak se stal ještě větší zázrak, přišla mi ex-offo právnička a přinesla mi krabičku cigaret! Netušila jsem, že státem vylosovaní obhájci plní i takovéto služby! Krabku jsem vykouřila během večera, ráno jsem měla tabákovou kocovinu a bolela mě hlava, ale po týdnu, kdy jsem nekouřila a začínala si na ten stav zvykat, mi najednou kouření začalo zase hrozně chybět. Těšila jsem se zpátky na své patro, kde, jak jsem naivně doufala, se situace s cígama snadno vyřeší.

B8K9R5: „Přítelkyně z domu smutku“

„Tenhle trest ještě nezačal, a už ho nedávám,“ tak jsem se seznámila s Bárou, ostřílenou kriminálnicí, která by v součtu taky takových dobrých 10 až 12 let nasbírala. A to jen vloupačky a podvody za účelem sehnání si perníku. Strašně inteligentní ženská, „světská“, ale taky vystudovaná učitelka.

Bára byla super, možná by byla super i dál, ale jak ji pohltil kriminál, ty známý ženský, co tam měla, začala jet násilnou „politiku“ i na mě. A to mne fakt mrzelo. Navíc klidně pustila důvěrné sdělení a u ní jsem opravdu nevěřila, že to udělá, bůh suď, jak to s těmi jejími „chábry“ vypadá. Jestli se spíš podržej, nebo podrazej. Jeden den jsi kámoš, druhej den ne a třetí zase jo… tohle zásadní vězeňské pravidlo jsem se nikdy nenaučila respektovat a řídit se jím. Samozřejmě ku svému neprospěchu.

„Kámošky“

Jo, pokusila jsem se o to, někdy to i ze situace vyplynulo nebo prostě proto, že se snažím být zadobře s každým. Bára vypadala velmi spolehlivě, nevěřím, že by pustila některého ze svých kompliců… tohle byla přeci jen jiná situace. Měla vztek, že já a Vietnamečka jí nedáme tabák, přitom ani my samy jsme co kouřit prakticky neměly, bylo to úplně na začátku. A než se zaúčtují příchozí peníze, taky to značně dlouho trvá.

Pak jsem se s Bárou ještě potkala v práci, kde opět po mě chtěla nějaké peníze. Najednou jí bylo úplně jedno, že mi má na návštěvu přijet dcera a že jí chci něco malého koupit k svátku. Takové jsou tady kámošky, s tím se nic dělat nedá. A to jsem přesvědčena, že ona a její „klika“ i mně, nejenom vyřazeným na první dobrou – tedy: zaplať, udělej službičku, sežeň, lízej mi nohy…, vykazovala nižší podíl práce, než jsem opravdu udělala. To si holčiny připisovaly k sobě. Nakonec se to snad nějak provalilo, ale to už jsem do práce nechodila.

B8K9R5: Průvodce úspěšnou logistikou

Ale zpět k pobytu na vazbě. Kromě toho, že to samo o sobě bylo hrozné, člověk si užil spoustu legrace. Protože tam byli muži i ženy společně, obě strany šílely! Pořválo se na sebe do oken, do kotců a z nich během vycházek, „telefonovalo se přes WC, „koňovalo“ se a „pouštěly se draci“ Koňování a pouštění draků je důležité hlavně pro předávání zásilek, ke komunikaci jen tehdy, pokud jsou dané osoby příliš daleko od sebe.

Ruzyňská věznice má osm pater, tak je to někdy obtížné. Ale kůň nezklame. Můžete ho spustit z nejvyššího patra až do suterénu, pokud se vám tedy podaří sehnat provázek. ale úplně postačí prostěradlo roztrhané na proužky. Na konec stačí umístit nějakou zátěž, nejlépe zubní pastu, aby se vám podařilo prostrčit ji hustou mříží. Posílá se tak hlavně tabák, káva, cukr a prášky. A kolem budovy jsou popadány desítky zubních past, mýdel a jiných závaží. A také tabáky a sáčky s kávou, pokud se kůň přetrhl nebo došlo k nějaké jiné nehodě.

Draci se používají pro horizontální komunikaci. Na konec tenkého provázku přivážete pytlík a počkáte na správný směr větru. Ten pak pytlík poponese k vedlejším oknům, kde si ho příjemce stáhne tyčkou, nejčastěji vyrobenou ze silně smotaných kusů novin a časopisů, aby se neohýbala.

Pozor na zdroje

Není to žádná legrace, zdroje jsou omezené. Jen málokdo vlastní lepidlo či bavlnky, a tak se musí opět hodně improvizovat. Stará dobrá prostěradla! Pro pouštění draků použijete nejprve nitě. Ve chvíli, kdy se s druhou stranou propojíte, tenký provázek se vymění za něco silnějšího, aby to uneslo potřebný náklad. Pokud je člověk dostatečně „provařený“ a má s ostatními obviněnými dobré vztahy, dá se posílat i napříč. Nejprve nahoru, kde to zodpovědný mukl pošle do strany, aniž by ukradl obsah balíčku. Dobré vztahy jsem měla.

Není to žádná legrace, zdroje jsou omezené. Jen málokdo vlastní lepidlo či bavlnky, a tak se musí opět hodně improvizovat. Stará dobrá prostěradla! Pro pouštění draků použijete nejprve nitě. Ve chvíli, kdy se s druhou stranou propojíte, tenký provázek se vymění za něco silnějšího, aby to uneslo potřebný náklad. Pokud je člověk dostatečně „provařený“ a má s ostatními obviněnými dobré vztahy, dá se posílat i napříč. Nejprve nahoru, kde to zodpovědný mukl pošle do strany, aniž by ukradl obsah balíčku. Dobré vztahy jsem měla.

Není to žádná legrace, zdroje jsou omezené. Jen málokdo vlastní lepidlo či bavlnky, a tak se musí opět hodně improvizovat. Stará dobrá prostěradla! Pro pouštění draků použijete nejprve nitě. Ve chvíli, kdy se s druhou stranou propojíte, tenký provázek se vymění za něco silnějšího, aby to uneslo potřebný náklad. Pokud je člověk dostatečně „provařený“ a má s ostatními obviněnými dobré vztahy, dá se posílat i napříč. Nejprve nahoru, kde to zodpovědný mukl pošle do strany, aniž by ukradl obsah balíčku. Dobré vztahy jsem měla.

A tak jsem si vesele vypomáhala přes šest pater nahoru a čtyři okna v řadě, kdy musí všichni spolupracovat. Obvykle to chce nějakou malou úplatu, trochu tabáku a/nebo kafe, ale zásilka dorazí!