Jak se zbavit nerozhodnosti?

Jak se zbavit nerozhodnosti?

Jak se zbavit nerozhodnosti, pokud začne ovládat váš život? Když už nejde jen o váhání při výběru jídla v restauraci nebo co si vzít na sebe, může to být vážný problém. Nerozhodnost začne ovlivňovat vaše vztahy, zaměstnání a rozhodnutí, která mají dlouhodobé dopady.

První krok, když už je to vážné

Ještě před tím, než se nerozhodností začneme zabývat podrobně, určitě je na místě S.O.S. otázka. Jaký by měl být ten úplně první krok v boji s nerozhodností? Dobrou zprávou je, že první krok jste vlastně už udělaly, když jste si uvědomily, že chcete něco změnit.

Psychologové jednoznačně radí, že v první řadě je nutné stanovit si konkrétní časový úsek pro rozhodování. Tím, že si stanovíte „deadline“, mnohem snadněji dospějete k cíli, tedy k rozhodnutí. Vyhnete se tak největšímu problému, který s nerozhodností souvisí, a to je odkládání rozhodnutí. Už jen samotné rozhodnutí, že se rozhodneme, činí náš život mnohem snazším.

Zbavit se váhavosti je ale dlouhý a náročný proces, který vyžaduje hodně naší pozornosti a trpělivosti. Nerozhodnost je návyk, špatný zlozvyk, a jako takového se ho zbavujeme stejně těžko, jako jiných nešvarů.

Jak se zbavit nerozhodnosti

Kde se bere a jak ji odhalit?

Jak se zbavit nerozhodnosti, když její příčiny mohou být různé? Především je musíme hledat u samé podstaty osobnosti a hodnotového systému. Jaký je důvod váhavosti můžeme zjistit zodpovězením následujících otázek:

Mám dostatečně informací a znám odpovědi na otázky o daném tématu ještě před tím, než se rozhodnu? Chci si vůbec jednu z variant vybrat? Mám připravený scénář pro situace, které mohou nastat? Rozhoduji se jen za sebe nebo ne? Jsem připravena nést důsledky své volby? Budu si umět odpustit, pokud se rozhodnu špatně?

Jak se zbavit nerozhodnosti

Proč se rozhodnutí bojíme?

Právě poslední otázka, otázka odpuštění si, je tím zásadním, proč se řada lidí nedokáže rozhodnout. Strach ze selhání je příliš velký. Pokud se nám podaří přijmout sama sebe jako bytost chybující, tíha rozhodování nebude tak velká. A to už nás o krůček posune.

Zjištění, zda se vůbec chci pro jednu z variant rozhodovat, je zásadní, přesto o něm většinou vůbec nepřemýšlíme. To souvisí s našimi návyky a s „poslušností“. Je potřeba učinit rozhodnutí, tak se na nic neptáme, ale snažíme vybrat tu lepší variantu.

Jak se zbavit nerozhodnosti, když rozhodnutí pořád odkládáme? Nerozhodní lidé obvykle mají sklon rozhodování odkládat a různě se mu vyhýbat. Nedá se nic dělat, je nezbytné přinutit se k aktivnějšímu přístupu k životu a rozhodnost „trénovat“.

Intuice nebo racionální uvažování?

Velmi často nerozhodnost pramení z nejistoty, zda je lepší poslechnout hlas intuice nebo se zachytit čistě racionálních argumentů. Problém je v tom, že nevíme, zda intuici důvěřovat nebo ne, a pokud se podle ní rozhodneme, okolí to možná jen těžko pochopí. Zejména pokud se rozhodneme špatně. Co tedy s intuicí udělat? Intuici můžeme považovat za to první, co nás v souvislosti s tématem a předmětem rozhodování napadne. Ať je to, jak chce, náš vnitřní hlas, to jsme my samy, je v souladu s naší existencí i našimi hodnotami.

Nejlepší radou, a to při jakémkoli rozhodování, je nahlas si o celé věci promluvit s někým blízkým. Už jenom to, že se nám podaří zformulovat své otázky a to, čeho se vlastně obáváme, má přesně ty správné účinky. Velmi často zjistíme, že pouhé mluvení vedlo k tomu, abychom se rozhodly.

V bludném kruhu

Lidé trpící nerozhodností si bohužel neodpočinou ani tehdy, když nějaké rozhodnutí učiní. Krátce poté o něm začnou pochybovat a představovat si katastrofické scénáře důsledků své volby.

Ideální, avšak nelehké, je dosáhnout vyváženosti emocí, tedy pocitové stránky, a složky rozumové. Blesková rozhodnutí řídící se prvním dojmem se nemusí vyplatit (i když vám ostatní budou vaši rozhodnost jistě závidět).

Každopádně, ve chvíli, kdy k nějakému rozhodnutí s nejlepším vědomím a svědomím dospějete, stůjte si za ním. A už nevytvářejte žádné další „co by, kdyby…“. Koneckonců většina věcí v životě je stejně jen těžko předvídatelná a při procesu rozhodování nikdy není možné obsáhnout všechny varianty a počítat s nimi.

Pravidlo 10/10/10 vás může zachránit

Pokud jste o něm ještě neslyšely, jde o metodu 3 otázek, které lze během rozhodování použít. Společným jmenovatelem je číslo 10.

1) Jaké důsledky bude mít dané rozhodnutí za 10 minut? Jak se za 10 minut budu cítit?

2) Jak se můžu cítit 10 měsíců po tom, co jsem se rozhodla, jaké budou důsledky?

3) Jde-li o zcela zásadní rozhodnutí, následuje otázka: Co mi mé rozhodnutí přinese v horizontu 10 let? Dokážu vnímat jeho dlouhodobé dopady?

Zodpovězení těchto otázek vám přinese pohled na problém z mnoha úhlů a perspektiv. Ujasníte si význam rozhodnutí a časové horizonty vám pomohou zorientovat se v problému a zaujmout jednoznačný postoj.

Může to znít směšně, ale občas vám pomůže i ono pověstné hození si korunou.

Sice jej nemůžete použít při řešení zásadních životních momentů, ale někdy to věc skutečně rozlouskne a v každém případě vás házení korunou vybudí k akci.