Ještě jednou CIA. Efektivní lež?

Ještě jednou CIA. Efektivní  lež?

Ještě jednou se vraťme k tématu, co lze a nelze vyčíst z lidského chování.

Paradoxně a přes všechny knihy o neverbální komunikaci, nejefektivnější jsou lži verbální. Jak je ale poznat? Ne, opravdu ne podle toho, že si člověk zrovna sahá na nos. Během chřipkové epidemie snad lžeme všichni?

Důležité je zmínit, že ačkoli vycházím ze zkušeností CIA, získané informace se rozhodně netýkají jen mezinárodních zločinců. Týkají se například vašeho rozhovoru s nadřízeným, při obchodním jednání, ale klidně i při komunikaci doma.

Pojďme se díky agentům CIA ještě jednou ponořit do lží, tentokrát těch slovních. Jaké formulace a verbální projevy používají lidé, pokud chtějí lhát nebo něco zatajit?

Samozřejmě i zde jsou určité projevy „na hraně“, ale většinou není pochyb. Zejména tehdy, když se se znaky vyhýbavého chování setkáte během rozhovoru několikrát.

Neochota odpovědět

Neochota se projeví jednoduše tím, že vám daná osoba řekne, že není kompetentní nebo že si není jistá, že je ta/ten pravý, koho byste se měli ptát. Tento člověk totiž nechce být tou pravou osobou. Můžete se setkat třeba s neochotně překvapenou reakcí typu: „Jejda, nejsem si vůbec jistý/á, zda vám na tohle mohu odpovědět.“ Do této kategorie můžeme zařadit i takzvaná „odkazující prohlášení“, kdy druhý používá strategii typu: „Jak už jsem řekl vašemu kolegovi…“ nebo „Jak jsme již opakovaně uvedli ve výročních zprávách…“. Snahou je odepřít žádanou informaci, ale projevit se jako důvěryhodný, vstřícný a spolehlivý člověk.

Opakování otázek

Opakování otázek slouží k tomu, aby dotazovaný získal nějaký čas navíc. Je potřeba vyplnit chvíli, kdy by jinak bylo ticho, protože ticho je jasným identifikátorem lži.

Odpověď bez odpovědi

Psychologie, která se skrývá v odpovědi, jež v podstatě na nic neodpovídá, je téměř identická s případem opakované otázky. Ještě jednou jde o snahu vyhnout se trapnému tichu a získat víc času na přemýšlení. Většinou jde o odpovědi typu: „To je dobrá otázka.“ nebo „Jsem rád, že jste se na to zeptala.“ popřípadě „Věděl/a jsem, že se mě na to zeptáte.“ Taková prohlášení přece vůbec nejsou nutná, ale hodně vám napoví.

Rozporuplná prohlášení

Zde rozhodně platí stará lidová moudrost, že ten, kdo nemá dobrou paměť, by se nikdy neměl do lhaní pouštět. Jakmile zachytíte nějaký rozpor ve vysvětlování co, proč, jak, kdy, kde a komu, jedná se víc než pravděpodobně o lež.

Agresivní režim

Ve chvíli, kdy je lhář zatlačen do kouta, přejde ve většině případů do útoku. Většina z nás to možná zná od vlastního manžela nebo šéfa. Lhář se začne snažit obvinit vás z nedůvěryhodnosti nebo z neschopnost otázkami, jako jsou například: „Jak dlouho vlastně děláte tuto práci?“, „Víte o naší organizaci vůbec něco?“, „Proč mrháte mým časem?“. Jde o snahu donutit vás, abyste začaly samy o sobě pochybovat a své dotazování ukončily. Je to chování typické pro děti, když dojde ke konfrontaci s rodiči.

Do této kategorie spadají i otázky typu: „Proč jsem to vždycky já?“ nebo „A proč mi nevěříš?“.

Příliš specifické odpovědi

Lidé, kteří se vyhýbají pravdomluvnosti, bývají ve svém chování specifičtí, a to dvěma zcela protichůdnými způsoby. Na otázky odpovídají buď příliš podrobně nebo příliš stroze. Strohá odpověď je logická. Žádná fakta, žádná sdělení, které by bylo potřeba složitě rekonstruovat, aby se člověk vylhal z toho, co už jednou řekl.

Naopak zabíhání do detailů, které nejsou předmětem dotazu, mají vlastně jediný cíl, a to vytvořit dobrý dojem. Jde o potřebu ovlivnit váš úsudek ve smyslu, že se jedná o sympatického, přátelského a vstřícného člověka, se kterým je radost komunikovat.

Nevhodná úroveň zdvořilosti

Rozhodně ze lži nepodezřívejte každého milého a příjemného člověka, to určitě ne! Pokud se ale chování změní během rozhovoru a začne být milé až příliš, je lepší zůstat ostražitá. Začne-li vás druhý náhle chválit, říkat vám, že vám to sluší nebo cokoli jiného, čím se snaží zalichotit, pravděpodobně má postranní úmysl. A tím je získat si co nejvíce vašich sympatií. Protože čím více je nám druhý člověk sympatický, tím víc jsme mu nakloněni a věříme mu. Přemrštěná zdvořilost je zkrátka pouhý prostředek k prosazování vlastních zájmů.

Výše uvedené hry se praktikují zejména ve firmách a tipy přímo od CIA vám pomohou odhalit lživé chování. Nebo vám mohou pomoci se do této „hry na pravdu“ úspěšně zapojit.

ještě jednou