Pracují v mužském světě. Andrea a Karolína

Pracují v mužském světě. Andrea a Karolína

Pracují v mužském světě. Andrea (29) a Karolína (30) pracují v typicky mužském oboru. Jaké to je? Dvě ženy se podělily o své pocity a zkušenosti, které mají (a měly) se studiem a s prací ve výhradně mužských profesích.

Pracují v mužském světě. Jaké jsou ženy, které pracují v typicky mužských oborech? Jak k nim přistupuje okolí a jak se cítí ony samy? Ať už jde o těžký průmysl, software a jiné podobné profese, dá se vůbec proniknout přes silnou dominanci mužů v těchto odvětvích? Dvě mladé ženy se vydaly právě touto životní cestou.

Pracují v mužském světě

Andrea (29 let), softwareová inženýrka

Od začátku bylo Andree jasné, že chce pracovat v technice. Už ve 13 letech to dokázala například technikovi ve firmě, kam chodila v rámci výukového programu. Prostě byla plně schopná pracovat s ním na stejné úrovni v typicky mužském oboru. Potom začala konfigurovat počítačové operační systémy. A později vystudovala softwarové inženýrství na vysoké škole.

Problémy se sexismem

Studium se ukázalo jako velmi náročné, ale Andrea ho zvládla dobře. V ročníku prý bylo asi 130 studentů, z toho jen 10 dívek! Předpojatost vůči ženám ze strany vyučujících profesorů se projevovala neskrývaně. Studentky nebyly nikdy považovány za stejně schopné jako ostatní, bez ohledu na studijní výkony. To, co se na škole dělo, ten neustálý pasivní sexismus, který tam vládl, se hodně odrazil na Andreině sebedůvěře. Navíc začala své pohlaví považovat za handicap.

Šokující situace, kterou Andrea v souvislosti se svým pohlavím zažila, byla například ta, kdy dostala horší známku, než odpovídala jejímu skutečnému výkonu u zkoušky. Proč? Šla se tedy zeptat profesora. Odpověď byla zarážející. Hodnocení bylo falešné, protože kdyby dostala známku, na kterou svým výkonem dosáhla, ostatní by si mysleli, že měla zkoušku snadnější, protože je žena!

Pracují v typicky mužském oboru

Zvítězila

Dnes Andrea říká, že jí sice na jedné straně tyto sexistické postoje působily hodně nejistoty, ale také jí dodaly odhodlání dotáhnout věci do konce a pokusit se změnit způsob myšlení lidí. Navíc si dokázala, že má potenciál a potřebu být úspěšná. Byla jednou ze 4 lidí v ročníku, kdo získali titul!

Dnes Andrea říká, že jí sice na jedné straně tyto sexistické postoje působily hodně nejistoty, ale také jí dodaly odhodlání dotáhnout věci do konce a pokusit se změnit způsob myšlení lidí. Navíc si dokázala, že má potenciál a potřebu být úspěšná. Byla jednou ze 4 lidí v ročníku, kdo získali titul!

Může to být zastrašující proniknout mezi dominující muže, ale Andrea je ráda, že měla šanci utvářet právě tímto způsobem svou osobnost. Že se dostala do kontaktu s překážkami v mužském oboru, které jí pomohly posilovat sebedůvěru a odhodlání neustále se posouvat vpřed, protože byla obklopena lidmi, kteří v ní nevěřili.

Karolína (30 let), vedení lomu

Na univerzitě Karolína studovala právo a kriminalistiku, ale nebavilo ji to. Vlastně nevěděla, jaké práci by se chtěla věnovat, co by jí bylo blízké.

Při studiu začala Karolína pracovat na částečný úvazek pro firmu, která řídila logistiku pro těžební společnosti. Najednou si uvědomila, že se jí tato práce líbí mnohem víc než přednášky a semináře. Sehnala si v oboru práci na plný úvazek a opustila univerzitu, což dosud považuje za nejlepší životní rozhodnutí.

Práce, kterou Karolína začala dělat, se týkala řešení přepravy materiálů z lomů. Musela se toho hodně naučit a zjistila, že jí to doopravdy zajímá. Firma ji poslala na školení, navštěvovala lomy, se kterými běžně komunikovala jen telefonicky nebo mailem. Připadalo jí to fascinující, a tak se začala ucházet o pozici supervizora ve vápencovém lomu.

Správkyně lomu

Práci nakonec získala. Ve svém věku spravuje svůj vlastní lom a je na něj nesmírně pyšná. A společnost, kde je Karolína zaměstnaná, je navíc ve svém přístupu k ženám výjimečná. Snaží se ženy podporovat. Karolíně dokonce zaplatili studium, aby získala titul v oboru Těžba nerostů, a nyní ji povzbuzují, aby si ještě dodělala MBA.

Pracují v mužském světě

Karolína je jednou ze dvou žen v této profesní oblasti, ale nikdy to prý nepociťovala jako nevýhodu. Firma je tým a ona se nikdy nemusela potýkat s narážkami na její pohlaví. Přitom polovinu dne tráví v kanceláři a na schůzkách, a druhou polovinu je v terénu. Klasicky s ochranou přilbou na hlavě a v reflexním oblečení. Ale stejně jako většina ostatních žen, Karolína používá make-up a žehlí si vlasy, než vyrazí do práce.

Asi nemůžeme čekat, že někdo prohlásí správu lomu za „ženskou práci“. Evidentně ale nejde profese rozdělovat na mužské a ženské. Možný rozdíl je v tom, že žena v mužském světě si musí mnohem víc věřit a být si naprosto jistá, že dělá to, co ji skutečně zajímá a baví.

Pak je úplně jedno, kolik mužů „ovládá pole“!

Příběh vychází z textu zaslaného našimi čtenářkami. Skutečná jména byla z důvodu ochrany soukromí změněna a použité fotografie jsou pouze ilustrační.