Příběh jak vyšitý z každoročních předvánočních dní. Když jsem včera odpadla díky týdennímu úklidu v kombinaci s pečením cukroví, tak mně napadlo něco pro odlehčení, a hlavně příběh pro hospodyňky, které chystají Vánoce možná poprvé nebo se odhodlají, už to fakt zvládnout samy a nespoléhat na dodávku cukroví, salátu, kapra, stromečku atd. od maminek a tatínků. Na myšlenku mě také přivedla dcera, která se letos rozhodla přijet za mnou na celý den v rámci své předvánoční dovolené a dělat se mnou salát a vánočku, aby věděla, jak se to vlastně dělá.
Moje první samostatné Vánoce
Byli jsme mladí, zamilovaní a krátce jsme bydleli ve vlastním malém bytě. No, to musí být Vánoce, jak mají být! Cukroví vždy dodávala jedna i druhá maminka i babička. To zvládnu! No výsledek byl samozřejmě tristní, pokus aspoň o linecké skončil jako jeden spálený plech a druhý tvrdý jako šutr. Dodaly samozřejmě osvědčené pekařky. Každý rok se dívám do notesu, kde jsem si nasbírala vyzkoušené recepty a udělala jsem si i tabulku spotřeby a kdy se co peče. Je půvabná, protože je narýsovaná propiskou bez Excelu. Ovšem je pravda, že jsem letos v panice volala své mamince s tím, že jsem stará, debilní dcerka a potřebuju vědět, jak mám uložit kokosky, protože to nemám napsaný. Když se mi dostatečně vysmála, poradila mi a tituluje mně moje drahá stará, debilní dcerko.
Výzdoba a stromek. Stromek jako vždy dodal dědeček, který ho upytlačil. Plus dovezl panenská jablíčka od babičky. Musím říct, že prasátko se zahnutými zuby nahoru naštěstí v lese nepotkal. Tak jsem upekla na stromek vizovické pečivo, kde tvrdost je základem úspěchu a doplnila to jablíčky. Nikdy jsme neměli hezčí.
Kapr a salát patří k Vánocům. Došlo mi velmi rychle, že káď plnou dusících se ryb a vraždu na vlastní oči nedám. Kapra dodala jedna z maminek. Salát taky. Tentokrát ještě budoucí tchýně. Asi měla obavu, že chlapeček bude trpět (ne, je fakt skvělá a každé z nás takovou tchýni ze srdce přeji).
Příběh o Vánocích a úklidu
Vzhledem k tomu, že moje vlastní máma (upřesňuji, že maminka, o které se zmiňuji je nevlastní, ale boží) vždy propadla 14 dní před Vánocemi úklidovému šílenství, do kterého zapojila násilím i mne a tátu (oba s velmi výraznou nechutí) a místo vanilky byl byt cítit pouze zápachem z leštěnky, žila jsem v domnění, že tak to má být. Manžela jsem nezapojovala, protože táta tím neskutečně trpěl. Lezla jsem sama po nábytku, po podlaze po čtyřech a leštila a leštila. Vydrželo mi to celkem dlouho. Když mi za dva roky moje dcerka, tehdy roční a sotva chodící, vylila na naleštěnou podlahu čajík, dostala jsem hysterický záchvat. V tu chvíli mi došlo, že je něco špatně.
O hysterické matce a plačícím prckovi fakt asi Vánoce nejsou. Udržuji byt v přijatelném stavu, před Vánocemi trochu včas přidám a na mytí oken si objednávám paní na úklid (mimo jiné mám závrať i když si stoupnu na židli)
Štědrý den
Nastal první společný Štědrý den. Vskutku krásný a dojemný vánoční příběh hodný zapamatování. Maminka mého muže bohužel dodala kapra ve stavu zmrazeném. Samozřejmě jsem ho zapomněla včas vyndat. Do plánované večeře zbývala asi hodina, kdy jsem si na něj vzpomněla.
Nenapadlo mně nic chytřejšího, než ho i s umělohmotným táckem, co se dával pod maso, dát na kamna (bylo to opravdu v pravěku, kdy jsme měli kamna na uhlí). V tu chvíli se mi zdála celkem chladná, díky lítání kolem stromku, zdobení bytu, snahy udělat opravdu krásné Vánoce, jsem byla tak uřícená, že jsem pocitově měla dojem, že je doma asi 35 stupňů.
Nebylo a kamna nebyla chladná. Nikomu nepřeji zažít pach pálené ryby v kombinaci s tavenou umělou hmotou. Byt tedy nevoněl ani vanilkou ani leštěnkou. No naštěstí se dalo z ryby, která byla skoro hotová, oloupat tavenou umělou hmotu a výsledek obalit a usmažit.
S úlevou, jak jsem to vlastně pěkně zvládla, jsem zasedla ke štědrovečerní večeři. Manžel se zdvořile zeptal, kde je polévka nebo jestli žádná není. Když jsem se probrala z mdloby, došlo mi, že na polévku (jakoukoliv) jsem jaksi zapomněla.
Byly to krásné Vánoce, protože byly první společné.
Takže hlavně se z Vánoc nezbláznit. Uštvaná, protivná ženská nemůže dodat Vánoce, jen stres celé rodině, a nakonec usne mezi rozbalenými dárky. Už teď vám všem přeji klidné a pohodové Vánoce!
