Jóga je v rubrice zdraví a psychika. Toto prastaré cvičení a meditace zásadně příznivě ovlivňuje tělesné zdraví a psychiku. Pomáhá při léčbě nemocí.
Jóga znamená obnovení spojení individuálního Já (Átman) s universálním Bytím (paramátman / Brahman (=Brahma)). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout.
Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání, které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l.).
Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.
